Beseda o školním stravování

     V rámci předmětu pracovní výchova – příprava pokrmů proběhla u nás ve škole beseda o školním stravování.

Žáci se měli možnost dozvědět o tom, jaké normy a pravidla musí školní kuchyně dodržovat. Vedoucí jídelny paní Vavřinová vysvětlila všem přítomným, proč se stravování v naší jídelně změnilo, kolikrát měsíčně se musí podat například rybí pokrm a luštěniny, proč nemají žáci častěji knedlíky a pizzu, proč si u nás nemohou vybírat z více jídel. Žáky samozřejmě nejvíce zajímala velikost porcí, případně možnosti jejich zvýšení a nechyběly ani dotazy na to, co se děje se zbytky. Někteří žáci dokonce přiznali, že odmítají jíst polévky i hlavní jídlo jen proto, aby neklesli v očích svých spolužáků, kterým nechutnají a tím bezesporu přispívají k vlně nepopularity jídel ve školní jídelně. Na závěr jsme udělali rychlou anketu a zjistili, která jídla dětem nejvíce chutnají.

Dobrou zprávou je, že se kromě rajské, svíčkové a vdolků objevila i jídla, která nejsou mezi žáky oblíbená, přestože mají ve výživě nezastupitelné místo: luštěniny, ryby a zelenina.
Na závěr si všichni přiznejme, kdy jsme naše paní kuchařky naposledy pochválili nebo se zajímali o to, jak se jim v jídelně vaří, jakou techniku používají, proč podávají takové a takové kombinace pokrmů? Chceme-li v praxi naší školní jídelny něco změnit, mějme na paměti i to, že jde o hromadné stravování. Řada pokrmů, kterou máme úspěšně vyzkoušenou na domácím sporáku, může ve školní jídelně narazit. To, co lze bez problému připravit pro čtyři strávníky, nelze připravit, když je strávníků dvě stě.
                                                                                    Mgr. Gabriela Mastronardi                          

                 Foto